Historie plemene ragdoll
Ragdoll je skutečně kočička jako z pohádky. Polodlouhá srst s bohatým límcem, kontrast tmavší barvy odznaků v porovnání k barvě zbytku těla a především modrá barva oka – čím sytější odstín, tím lépe! Krásné oči jsou pouze jednou z krás amerických „hadrových panenek“. Další je jejich velikost! Ragdollové jsou o mnoho větší než většina plemen, na výstavách je většinou „přerostou“ pouze mainské mývalí kočky. Kocouři mívají hmotnost až 7 kilo a kočky od 4,5 do 6 kg. Samozřejmě, že existují i výjimky.
Vznik plemene ragdoll je zahalen tajemstvím. Na základě publikovaných rozhovorů s Dennym Daytonem a prostudováním řady dokumentů, které Ann Baker psala Blanche Herman se zdá, že se Ann Baker – chovatelka a oficiální zakladatelka plemene ragdoll - myšlenkou vytvořením tohoto plemene zabývala již kolem roku 1963. Ann Baker si půjčila kocoura od své sousedky paní Pennels, který měl odznaky totožné jako posvátná birma a zkřížila tohoto kocoura se svou prý tureckou angorou Josephine. Takto se narodil Daddy Warbucks. Ann získala i tmavě antracitovou kočku – dceru Josephine – Buckwheat. Následně Ann Baker zkřížila Daddy Warbuckse a Josephine (tedy syna s matkou) a narodila se Fugianna. V podstatě žádná z těchto koček nebyla ragdollem, ale i přesto se stali zakladateli plemene. Z těchto tří koček – Josephine, Fugianny a Daddy Warbuckse pochází všichni ostatní ragdollové. I v rodokmenech současných kočiček můžete tyto jména nalézt. Pokud máte ragdolla s průkazem původu, můžete požádat o jeho registraci v databázi Pawpeds a potom si zkontrolovat, jak je to předky Vašeho miláčka (více se na toto téma dozvíte příští týden).
 |
 |
| Chovatelská stanice Ann Baker, kde se všechno v roce 1963 začalo. Bylo to místo narození Fugianny a Daddyho Warbucksa. | Na tomto obrázku může být Josephine. Ann Baker toto poznamenala na zadní stranu fotografie, ale později si sama touto informací už nebyla jistá. I přesto většina lidí věří, že je to obrázek legendární Josephine. |
 |
 |
| Daddy Warbucks - mužský zakladatel plemene ragdoll. Na tváři měl bílý flíček a stejně tak i bílý konec ocasu. Bílý flíček je možno najít i u mnohých současných ragdollů.. | Buckwheat bola ženskou zakladatelkou plemene ragdoll – tzv. tmavé linie. Na obrázku se svými potomky Tiki a Kyoto. |
 |
|
| Ann Baker – zakladatelka plemene ragdoll drží na rukou Fugiannu - seal bicolora. Fugianna byla zakladatelkou tzv. světlé linie ragdollů. |
Legenda říká, že Josephine v době březosti spadla pod auto a nehodu jen zázrakem přežila. Podle Ann Baker změnila tato traumatická událost Josephine v extrémně uvolněnou kočku. Když jste ji zvedli ze země, uvolnila se jako hadrová panenka (rag-doll) a nechala se sebou dělat cokoliv bez toho, aniž by se bránila. Všechna koťátka, která se jí potom narodila, získala podle ní tuto „novou povahu“ a právě na to kladla Ann Baker důraz při založení nového plemene. Je samozřejmé, že venkovní vlivy, jako je autonehoda, nemohou ovlivnit genetické vlastnosti potomků, ale v tomto případě při výběru koček do dalšího chovu byli vybíráni jedinci s touto vlastností, která se díky tomu zachovala a je v dnešní době pro toto plemeno tak charakteristická.
Dnes už není podstatné, jestli příčinou byla autonehoda nebo genetická predispozice Josephine. Každopádně to byl velmi dobrý obchodní tah Ann Baker, který se pozdějším chovem jen upevňoval.
Během následujících let se potomci těchto tří koček – Josephine, Fugianny a Daddy Warbuckse - stali známí pro jejich dobrý temperament, velikost těla, neplstnatějící srst a nápadný vzhled. V tomto okamžiku Josephine mizí ze scény a už nikdy více o ní neuslyšíme. Jsou to teď jen její tři děti, které budou dále hrát hlavní roli při vytvoření plemene ragdoll.
Ve stejné době se Ann rozhodla rozdělit své dvě děvčata na světlou a tmavou linii. Fugianna se stala zakladatelkou světlé linie a Buckwheat, která byla velmi tmavá a hodně osrstěná se stala zakladatelkou tmavé linie. Bohužel tmavá linie se chovatelsky neprosadila a tak mizí v propadlišti dějin. Ann Baker zkřížila Daddyho Warbuckse s Buckwheat a dostala první vrh ragdollů. První dvě plnobarevné koťátka pojmenovala Gueber a Mitt a dvě s odznaky byl seal mitted kocour Kyoto a seal colorpoint kočka Tiki. Tato koťata se narodila v létě roku 1965. Kyoto a Tiki byla první koťata, která Ann Baker registrovala jako RAGDOLLY. Od okamžiku jejich registrace v létech 1966 – 1967 bylo nemožné, aby nějaké kotě bylo označené nebo se prodávalo jako ragdoll bez souhlasu Ann Baker. Během těchto let se Ann Baker snažila zvýšit hodnotu svého chovu. Nevnímala ho však z chovatelského hlediska, ale z hlediska obchodního.
Na obrázku vidíte první průkaz původu ragdolla.
Během následujících let Ann Baker pracovala na upevnění charakteristických vlastností plemene. První záznamy o tom, že byli z její chovatelské stanice prodáni první ragdolli, jsou z roku 1969, když manželé Daytonovi koupili od Ann Baker první chovný pár ragdollů, který se jmenoval Buddy a Rosie. Během let 1969 – 1973 také Daytonovi pracují velmi tvrdě a pomáhají Ann Baker prezentovat její nové plemeno. Ann Baker se ale nechce vzdát ztráty kontroly nad tím, co ona chápe jako zlatý důl a tak v roce 1971 zakládá organizaci IRCA a přichází s představou prodeje koček jako prodeje práv k výrobku tzv. francise (obdobou je dnešní McDonald), kdy by jí při narození a prodeji jakéhokoliv dalšího potomka přicházely procentuální zisky z prodeje.
Mnozí z prvních vlastníků ragdollů se proti této myšlence postavilo a odmítli takovou smlouvu uzavřít. Také Daytonovi, kteří koupili své ragdolly jako první, tento koncept odmítli. Začala se proto vytvářet skupina majitelů ragdollů, kteří odmítli mít s Ann Baker cokoliv společného.
 |
 |
| Laura a Denny Dayton. Daytonovi koupili první chovný pár Rosie a Buddy od Ann Baker v roce 1969. Denny vytvořil genetický diagram ragdollů a manželé se podíleli na založení Ragdoll Society v roce 1975, která se stala základem organizace RFC/RFCI. | Někteří z Lauřiných a Dennyho ragdollů na začátku 70tých let. |
 |
 |
| Toto je Rosie, Rosie a Buddy byli prvním chovným párem Daytonových. Všimněte si velikost Rosie a délky jejího těla. | Toto je Buddy, první kocour – velký seal colorpoint. |
V září 1975 se paní Opel Jensen, která vlastnila 5 koček od Ann Baker, rozhodla, že už toho má dost a nabídla na prodej všech svých 5 koček Dennymu a Lauře Daytonovým. Stejně tak i další majitelé prodali své ragdolly Daytonovým. Tito nakonec vlastnili 18 ragdollů, kteří pocházeli přímo z chovatelské stanice Ann Baker. Svou chovatelskou stanici nazvali Blossom-Time, avšak je velmi těžké ověřit, zda Daytonovi byli přímo prvními chovateli ragdollů. Určitě však byli první, kteří pro popularitu tohoto plemene udělali velmi mnoho. V začátcích bylo pro ně velmi těžké s novým plemenem prorazit, ale v roce 1974 uveřejňuje Denny Dayton inzerát v Los Angels Times jako reklamu na jejich ragdolly. Zájem o ragdolly roste a CHS Blossom-Time ještě dlouho nedokáže udržet krok s narůstajícím zájmem o toto plemeno.
Další zajímavosti týkající se historie plemene ragdoll Vám přineseme zase příště…
Zdroj:
http://ragdollhistoricalsociety.org/
Přeložil:
Pavlína Martinková